Poporodní péče porodních asistentek neodpovídá nastavení systému: ženy ji potřebují více, než kolik systém umožňuje


Aktuality

První výsledky dotazníkového šetření mezi ženami, porodními asistentkami a zdravotnickými zařízeními přinášejí důležitý vhled do fungování poporodní péče po změně indikace, která vstoupila v platnost 1. ledna 2026. Data ukazují, že poporodní péče je ženami vysoce poptávaná a vnímána jako přínosná, její dostupnost a systémové nastavení však zatím neodpovídají reálným potřebám.

Z výsledků vyplývá, že ženy vyhledávají poporodní péči především z důvodu prevence, obtíží s kojením a potřeby odborné podpory při péči o sebe i novorozence. Poporodní návštěva tak v praxi představuje komplexní službu, která zahrnuje sledování zdravotního stavu, edukaci i podporu kojení.

Současně však významná část žen uvádí, že jim po porodu chyběla odborná podpora právě v těchto oblastech. To poukazuje na nesoulad mezi tím, co ženy potřebují, a tím, co je v systému reálně dostupné.

Důležitým aspektem dostupnosti péče je také její načasování. Data ukazují variabilitu v tom, kdy první poporodní návštěva probíhá, což naznačuje, že včasný kontakt s porodní asistentkou není pro všechny ženy samozřejmostí. Přitom právě první dny po propuštění z porodnice představují období, kdy ženy nejčastěji řeší zásadní otázky týkající se hojení, kojení a péče o novorozence.

Dotazníkové šetření mezi porodními asistentkami dále ukazuje, že reálná délka poporodní návštěvy se nejčastěji pohybuje mezi 60 a 90 minutami, což odpovídá času nezbytnému pro zajištění kvalitní péče. Současná úhradová úprava však reflektuje pouze 60 minut a pojišťovny dále usilují o její zkrácení. V praxi tak porodní asistentky často poskytují část péče nad rámec časové dotace výkonu, aniž by byla odpovídajícím způsobem ohodnocena. A pokud by došlo ke snížení časové dotace, nebyla by tato péče prakticky vůbec realizovatelná.

„Poporodní návštěva by neměla být jen kontrolou zdravotního stavu ženy. Je to komplexní péče, která zahrnuje podporu kojení, edukaci i včasné zachycení komplikací. Tento rozsah péče nelze odborně zajistit v kratším čase,“ uvádí porodní asistentka Veronika Hažlinská.

Zásadním zjištěním je také role podpory kojení. Obtíže s kojením patří mezi nejčastější důvody, proč ženy poporodní péči vyhledávají, přesto však není tato složka péče v systému dostatečně zohledněna. Výkon edukace o kojení v šestinedělí (kód 34007), který umožňuje tuto péči vykazovat, nemá nasmlouván významný podíl porodních asistentek ani zdravotnických zařízení. Přibližně polovina porodnic tento výkon nemá ve smlouvách se zdravotními pojišťovnami vůbec.

To podle profesní organizace porodních asistentek poukazuje na systémovou nedostupnost úhrady podpory kojení, přestože jde o jednu z klíčových potřeb žen v poporodním období.

„Porodní asistentky se mnohdy snaží poskytovat péči, kterou ženy reálně potřebují, i navzdory systému. Současné nastavení systému totiž neodráží její reálný obsah ani časovou náročnost,“ dodává Hažlinská.

Výsledky šetření proto ukazují, že je nezbytné nejen zachovat stávající časovou dotaci poporodní návštěvy, ale především nastavit systém tak, aby reflektoval její skutečný rozsah – včetně adekvátního zohlednění podpory kojení jako její integrální součásti.

Tato data představují první náhled do fungování poporodní péče po legislativní změně účinné od 1. ledna 2026 a budou dále rozšiřována o další analýzy. Prvotní výsledky byly prezentovány 5. května 2026 v rámci oslavy Mezinárodního dne porodních asistentek na Fakultě zdravotnických studií v Pardubicích.

Šetření proběhlo pod záštitou profesních organizací Unie porodních asistentekČeské komory porodních asistentek.

Příloha: Prezentace výsledků šetření Poporodní péče v datech (celá prezentace včetně dalších grafů)

Prezentace výsledků šetření (PDF, 1,3 MB)

Kontakt:

Veronika Hažlinská

hazlinska@unipa.cz, tel: 737 540 825