Průlomové rozhodnutí soudu vymezilo porodnické násilí v České republice.
Soudci Jaroslav Škopek, Ondřej Szalonnás a Jan Šmakal zastavili systémovou represi proti ženám, které chtějí porodit doma. Péče porodní asistentky u domácího porodu je legální, řekl soud.
Krajský soud v Plzni rozhodl případ porodní asistentky, která dostala ve správním řízení pokutu ve výši 100 000 Kč za to, že asistovala u pěti domácích porodů, které proběhly bez komplikací.
Soud dospěl k závěru, že porodní asistentka, která asistuje u domácího porodu, není odpovědná za přestupek, protože asistentce u domácího porodu není protiprávním jednáním.
Ministerstvo zdravotnictví a jím privilegovaná mocenská skupina odborníků na ženy a jejich disciplinaci, česká gynekologicko-porodnická společnost, mnoho let systematicky útočí na autonomii a důstojnost žen v intimní oblasti v souvislosti s reprodukčními právy a svobodou.
Jednou z forem násilí, které vůči ženám produkují, je vytvoření překážek pro porodní asistentky, aby nemohly poskytovat odbornou péči u domácího porodu, a ženy a děti tak zůstaly ve zranitelné chvíli osamocené.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášky, jejichž cílem bylo znemožnit porodním asistentkám výkon povolání v plném rozsahu jejich zákonných kompetencích, podřadilo je hierarchicky pod lékaře. A to navzdory tomu, že zákonné postavení porodní asistentky je definováno samostatností a autonomií, a lékař nemá odborné kompetence porodní asistentky. Zákon je vidí jako dvě odlišné profese, které mají určitou odbornou část společného pole určenou ke spolupráci, nikoli dominanci.
Vyhlášky obsahují výčet zdánlivě povinného vybavení k porodu, který není možné dodržet v domácnosti. Touto cestou dostalo porodní asistentky na pomezí ilegality, porodní asistentky neustále pracují v atmosféře právní nejistoty a zastrašování, ministerstvo dokonce iniciovalo i jejich trestní stíhání. Tlak státu je jinými slovy po dobu posledních patnácti let extrémně invazivní a odpovídá totalitním praktikám.
Přístup České republiky je v evropském kontextu raritní a je kritizován mnohými mezinárodními institucemi, od Evropského soudu pro lidská práva až po OSN.
Zvláštní zpráva OSN o porodnickém násilí zdůrazňuje, že odpírání péče rodičkám a jejich dětem u domácího porodu je útokem na ženy a jejich právo o sobě rozhodovat, a vyzývá k zastavení takového jednání. Obdobné výzvy se objevují i v pravidelných zprávách OSN o stavu lidských práv v České republice, které české porodnictví periodicky kritizují, jako systém bez respektu a s absencí zdravé péče poškozující ženy i děti.
Porodnické násilí je definováno jako jedna z forem sexuálního násilí na ženách. Je mocensky motivováno, jde o ovládání žen a zásah do jejich sexuality, neboť nemohou rozhodovat o své vlastní intimitě. Zanechává podobné následky jako znásilnění, narušuje duševní i tělesnou integritu a sexualitu.
Rozsudek Krajského soudu v Plzni
Soud vyslovil, že porodní asistentka je oprávněna vést fyziologický porod v domácím prostředí, dokud nevyvstane potřeba specializované péče ve zdravotnickém zařízení. Je na odborném posouzení porodní asistentky, jaké vybavení je pro péči u konkrétního domácího porodu nezbytné.
Přístup ministerstva soud považuje za neudržitelný i z hlediska ústavního práva. Cituje také rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti České republice, které se rovněž k vyhláškám kriticky vyjadřovalo: „Bránit porodním asistentkám v asistenci stěžovatelkám u domácího porodu – tím spíše když se jedná o ‚nízkorizikové‛ těhotenství u žen, které nebyly prvorodičky – nelze dle našeho názoru v demokratické společnosti zdůvodnit žádným přesvědčivým tvrzením poukazujícím na veřejné zdraví.“
Ministerstvo zdravotnictví se instalovalo do role ústavodárce a zákonodárce, aby v rozporu se základními hodnotami lidství regulovalo volbu každé ženy na místo a způsob porodu a rozhodovalo o jejich tělech.
Krajský soud v Plzni, poprvé v historii naší moderní demokracie, otevřel cestu k tomu, aby si každá žena mohla svobodně zvolit místo porodu a dostalo se jí odborné profesionální služby porodní asistentky, která jí může poskytnout péči bezpečně a bez trvalého pocitu ohrožení.
Soud odmítl paternalismus a patriarchát a přiblížil nás k evropským hodnotám svobody a rovnosti.
Richard Hořejší
Advokát
Právnička Adéla Hořejší nám poskytla celý rozsudek.
Přečtěte si také text Kláry Kubíčkové na Alarmu či Patrika Biskupa na Novinkách.cz nebo Radky Wallerové na Vitalia.cz.
