Autorka: Magdaléna Ezrová
Nedávno se na Facebooku objevil příspěvek, který se zmiňoval o anémii v těhotenství. Nejedna žena dostane dříve či později v těhotenství doporučení k suplementaci železa, ale vzhledem k tomu, že užívání železa ve vyšších dávkách vede často ke gastrointestinálním obtížím, vyvstává mnohým ženám otázka, jestli je zrovna u nich suplementace nutná.
Tak se na téma pojďme společně trochu podrobněji podívat.
Podle čeho vůbec určujeme, že je žena anemická?
Ženy mají mimo těhotenství stanovené průměrné doporučené hladiny hemoglobinu v rozmezí 120 – 160 g/l, hematokrit by neměl klesnout pod 35 %. Anémie v těhotenství je pak definovaná jako hladina hemoglobinu < 110 g/l v I. trimestru, < 105 g/l ve II. a III. trimestru a < 100 g/l v období po porodu.
Kromě hladiny hemoglobinu, hematokritu a množství červených krvinek je jednou z možných diagnostik hodnota středního objemu červené krvinky (MCV). Měří se ve femtolitrech (fl) a jeho fyziologická hodnota je mezi 80 – 96 fl, některé zdroje udávají 82 – 98 fl.
Ve spojitosti s těhotenstvím a dle hodnot MCV rozlišujeme především tyto typy anémie:
Makrocytární (nad 97 fl) – megaloblastová
Mikrocytární (pod 80 fl) – sideropenická anémie
Anémie v těhotenství potká téměř každou druhou těhotnou ženu, a proto se považuje za fakt, kterým není potřeba se příliš zabývat a jen je nutné nasadit “železo”. Anémie v těhotenství je ale fyziologickým jevem, který je způsobený přirozenou přípravou těla na porod a krevní ztrátu na jedné straně a na výživu dítěte a zdárný průchod živin placentou na straně druhé. Objem krve se v těhotenství zvyšuje v průměru o 50 %, přičemž záleží i na výšce ženy a četnosti těhotenství. Čím více má žena plazmy, tedy čím více se zvýší její objem krve, tím menší je v krvi koncentrace pevných částic jako jsou právě i červené krvinky. Jejich množství klesá pod obvyklou mez, aniž bychom hned tento pokles musely vyhodnotit jako patologický. Tato anémie se nazývá diluční. Hodnota MCV není v tomto případě nijak ovlivněna a pohybuje se tedy přibližně mezi 80 – 96 fl. V těhotenství je dolní hladina hemoglobinu dle WHO stanovena hodnotou 110 g/l, přičemž jsem se vždy od svých kolegyň mentorek učila, že hladina, pod kterou by neměla hodnota hemoglobinu klesnout je 100 g/l.
Pokud se mluví obecně o anémii v těhotenství, myslí se především anémie sideropenická, tedy z nedostatku železa. Prvním doporučením porodních asistentek je vždy přijímání železa v přirozených formách, tedy z potravin (červená řepa, mořské řasy apod.) nebo z bylin (kopřiva a další). Je přitom důležité nezapomenout i na dostatečný přísun vitamínu C, který vstřebávání železa podporuje. A případně si zjistit, zda netrpíte chorobou, která také omezuje vstřebávání železa, to byste ale pravděpodobně věděla již z období před těhotenstvím (např. celiakie).
Nízké hodnoty železa mohou mít negativní vliv na ženu hlavně po porodu, který se vždy pojí s krevní ztrátou (běžně se jedná o cca 250 – 500 ml). Mohou komplikovat rekonvalescenci, žena se může cítit vyčerpaná, bez energie, může být ovlivněna i tvorba mateřského mléka, která může být nižší nebo může mít pozvolnější nástup.
O tom, jaký vliv má anémie na vyvíjející se miminko a samotné těhotenství, se informace rozcházejí. Výzkum z roku 1995, na který odkazoval zmíněný FB profil, sledoval přes 150 000 žen a dával do souvislostí hodnoty hemoglobinu s jejich zdravotním stavem a se stavem narozených dětí. Udává, že děti žen, které měly hemoglobin v rozmezí 96 – 105 g/l měly nejmenší riziko, že se narodí předčasně a či s nízkou porodní váhou. Hodnoty pod nebo nad toto rozmezí už podle výzkumu zvyšují riziko předčasného porodu, nízké porodní váhy dítěte apod.
Novější studie sice mají na první pohled opačné výsledky, ale zároveň se řídí většinou jen kritériem WHO, které pro těhotné stanovuje hranici anémie hemoglobin nižší 110 g/l a podrobné rozdělení, jako je tomu u studie z roku 1995 nemají. Také mají některé i nižší počet žen, které sledovaly. Nebo sledují pouze výskyt anémie a minimálně sledují nebo vůbec nesledují její souvislosti směrem k těhotenství. Pokud již výzkum obsahuje podrobnější rozdělení anémie, jedná se o natolik široké rozptyly, že se velmi těžko výsledky srovnávají. Pokud najdete podrobnější studie, budeme za ně rády.
Každopádně jako porodní asistentka doporučuji
👉doplňovat železo průběžně v potravinách a bylinách
👉záměrně nenechat klesnout hodnotu hemoglobinu pod 100 g/l
👉pokud už budete vybírat suplementy železa, doporučuji takové, které jsou kvalitní, dobře vstřebatelné a jsou nejlépe v kombinaci s dalšími prvky (například lipozomální železo apod.)
👉pokud máte pochybnosti, poraďte se s porodní asistentkou
Zdroje:
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/02/09.pdf
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2007/11/11.pdf
https://www.wikiskripta.eu/w/Megaloblastov%C3%A9_an%C3%A9mie
https://zdravi.euro.cz/…/sideropenicka-anemie-umime-ji…
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/10/02.pdf
https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/sideropenicka-anemie-umime-ji-diagnostikovat-a-lecit-156491/check-status/
https://www.actualgyn.com/clanek/2016/200
https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/177094/9?sequence=1&fbclid=IwAR3eKIXO2eclqdUFbDrwYgYg3R7nPd23_f_dw44uIG0piL_w6gFyVRcEVdU
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2548871/?page=1
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5848390/
https://link.springer.com/article/10.1186/s12878-017-0090-z
https://www.thaiscience.info/…/Article/TMPH/10844456.pdf
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8140236/
