Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (dále jen “kodex”) představuje tu nejdůležitější ochranu kojení. Kojení je do velké míry ovlivňováno vzory, které maminky působí ze všech stran. Reklama je velmi silným kulturním vlivem, působícím na chování člověka. V kultuře, ve které je model či kulturní vzorec kojení z předchozích generací oslaben až v podstatě chybí úplně (jak je to ve většině “civilizovaných” zemí), má reklama na umělé mléko o to větší vliv, protože nabízí model krmení našich dětí. Tento model je odlišný od toho správného modelu – modelu kojení, a nahrazuje ho, čímž mění kulturu kojení na kulturu krmení z láhve. Poskytuje tak široké populaci představu, že normálně se chovají ty děti, které jsou krmeny umělým mlékem, protože “lépe spí, jsou klidnější atd. …”. I proto má dodržování kodexu smysl i ve vyspělých zemích.
Je prokázáno, že reklama (marketing) na umělou výživu negativně ovlivňuje snahu matek kojit. Reklama na náhrady mateřského mléka je proto zakázána (analogicky jako reklama na alkohol či cigarety). Náhradami mateřského mléka se myslí všechny přípravky umělé výživy (umělé mléko, formule) určené pro novorozence, kojence a batolata jakéhokoliv věku, a to i následné přípravky umělé výživy a jiné výživy pro kojence po 4. či 6. měsíci věku, jiné mléčné výrobky, čaje, kaše a džusy pro kojence a batolata, jiná jídla, nápoje a výrobky určené k pití z láhve a následné doplňkové přípravky, když jsou používány jako částečná či úplná náhrada mateřského mléka bez ohledu na věk dítěte.
Do kategorie náhrad mateřského mléka pro účely kodexu spadají také:
a) kojenecké láhve a dudlíky na láhve i samostatné dudlíky
b) příkrmy, jídla a nápoje pro děti při zavádění tuhé stravy, jako jsou čaje, kaše, džusy, zeleninové, ovocné, maso-zeleninové a jiné příkrmy, které jsou vyráběny jako doplňkové či následné přípravky vedle kojení či umělé výživě v jakémkoliv věku dítěte
Nekojení stojí stát množství finančních prostředků. Nekojení zvyšuje nemocnost i obezitu dětí. Kojení je totiž jeden z nejlepších nástrojů preventivní medicíny. Stát vynakládá nemalé prostředky na boj proti obezitě či rakovině prsu – podpora kojení jako prevence těchto dvou problémů je významným prvkem takové snahy. Tuto snahu významně ovlivňuje právě reklama na umělou výživu. Krmení miminek umělou výživou zvyšuje riziko několika chorob dítěte i matky: nekojené děti mají vyšší riziko zánětu středního ucha, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, diabetu I a II., Astmatu, obezity, alergií, gastroenteritidy a při předčasně narozených dětech nekrotizující enterokolitidy. Čtyři z jmenovaných faktorů jsou rizikem pro arteriosklerózu, což je jedna z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Matky, které nekojí, mají vyšší riziko: rakoviny prsu, endometria, osteoporózy či diabetu II. Kojené děti by státu na zdravotní péči ušetřili množství finančních prostředků. Například ve Velké Británii by 1-procentní nárůst kojených dětí ušetřil každý rok půl milionu liber. Pokud je dítě výlučně kojeno do šesti měsíců, ušetří se v USA na zdravotní péči 1400 dolarů na jedno dítě. Pokud by se v USA dostalo kojení na doporučenou úroveň šesti měsíců výlučného kojení, ušetřilo by se ročně 3, 6 miliardy dolarů.
Nedostatky v současné legislativě, jsou především v tom, že ač Česká republika kodex přijala, tak chybí právní vymahatelnost. Z tohoto důvodu je dodržování kodexu pouze na úrovni morální odpovědnosti nikoliv právní vymahatelnosti. Česká republika přijala do svého zákoníků některá opatření (zákon 138/2002 Sb, § 5d-f Potraviny a kojenecká výživa, vyhláška 54/2004 Sb, §6-Označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí), ale stále není možné, postihnout celou řadu činností, které jsou v rozporu s kodexem. Tato skutečnost ovlivňuje současný stav v ČR (všechny popsané body jsou v rozporu s kodexem) :
Principy kodexu byly začleněny do mezinárodních dohod jako např. Deklarace Innocenti, některé jeho části byly převzaty do direktiv Evropské unie. Prostřednictvím EU direktiv lze principy kodexu přenést i do zákonů členských zemí EU i zemí aspirujících na členství v EU.
Plné znění kodexu najdete zde, ke kterému nerozlučně patří i všechna následná rozhodnutí WHA. Kodex představuje “minimální požadavky” na ochranu zdraví malých dětí a má být do legislativy implementován “v plném rozsahu”. “Cíl kodexu je přispět k poskytnutí bezpečné a přiměřené výživy kojenců a batolat tím, že bude chránit a propagovat kojení, a tím, že zajistí řádné užívání náhrad mateřského mléka tam, kde je to nezbytné, na základě přiměřených informací a prostřednictvím vhodného marketingu a distribuce.”
Umělá výživa je jen vzdálenou náhradou mateřského mléka, protože neobsahuje stovky výjimečných látek obsažených v mateřském mléce. Stejně tak jako léčiva i podávání umělé výživy sebou nese celou řadu rizik. Při doporučení umělé výživy je třeba zvážit tato rizika podobně jako při indikaci léků. Podle Úmluvy o právech dítěte má kojení důležitou roli pro zajištění práva dítěte na nejlepší možný zdravotní stav. Toto právo chrání Mezinárodní předpis marketingu náhrad mateřského mléka, který vypracovali experti WHO a během schvalování s nimi souhlasili i výrobci umělého mléka. Podle kodexu mimo jiné výrobci nebo distributoři nesmějí propagovat výrobky, které jsou jeho předmětem. To znamená nejen umělá mléka pro děti do šesti měsíců, ale i: tzv. pokračovací mléka, láhve, dudlíky, kojenecké vody, dětské džusy, čaje, roztoky glukózy, obilné kaše a pod., pokud jsou tyto propagovány pro použití u dětí mladších šesti měsíců nebo prezentovány jako vhodná náhrada mateřského mléka u dětí starších šesti měsíců. Žádné potraviny určené pro děti nesmí být propagovány způsobem, který by mohl ohrozit úspěšnost kojení. Kodex nezakazuje tyto potraviny vyrábět.
Základní zásady používání kodexu v praxi:
Představy o umělé výživě jsou do značné míry ovlivněny jejím marketingem, což je jednou z hlavních příčin předčasného ukončení kojení. Marketing umělé výživy se nás snaží přesvědčit o tom, že je v některých situacích nenahraditelná. Často se zapomíná na to, že pokud je dokrmování medicínsky indikováno, umělá výživa není první ani nejlepší volbou.
Poradkyně při kojení dodržují kodex v plném rozsahu.
Text byl převzat z webových stránek mamila.
